Blackovi
Walburga Blacková
Walburga Blacková (1925-1985) byla matriarchou rodu Blacků. Je dcerou Polluxe Blacka a Irmy Crabbeové. Vzala si svého bratrance Oriona Blacka, se kterým měla dva syny - Siriuse a Reguluse a je také tetou Belatrix Lestrangeové, Narcisy Malfoyové a Andromedy Tonksové. Když Sirius utekl z domu, Walburga propálila jeho jméno na rodokmenu rodu Blacků na Grimmauldově náměstí. Takto odstranila i jména svého bratra Alpharda, který Siriuosovi odkázal peníze a Andromedy Tonksové, protože si vzala původem mudlu.
Sirius svou matku a zbytek rodiny nenáviděl kvůli jejich posedlosti čistou krví. Jeho matka podporovala Voldemorta, než se naplno ukázalo, co všechno je ochoten udělat, aby se dostal k moci. Podle Siriuse, ale byla vždycky více hrdá na Reguluse, který se už na škole stal smrtijedem, než na něj. Dívala se přes prsty na mudly a mudlům narozené.
V knize je známá pouze z portrétu, který je kouzlem trvalého přilnutí připevněn na Grimmauldově náměstí. Prostřednictvím něho ječí po celém domě a dává příkazy domácímu skřítkovi Kráturovi, ke kterému se chovala s jakousi laskavostí.
Andromeda Tonksová
Andromeda Tonksová (roz. Blacková) je dcerou Cygnuse a Druelly Blackových, sestra Narcisy Malfoyové a Belatrix Lestrangeové. Byla vyškrtnuta na rodinném rodokmenu na Grimmauldově náměstí, protože si vzala Teda Tonkse, narozeného mudlům. Poprvé je viděna v sedmém díle, když do jejich domu přijde Harry při útěku od Dursleyových. Na první pohled velmi připomíná Belatrix, ale má hnědé vlasy a ne černé a laskavý pohled. Později byla se svým manželem mučena kvůli informacím o Harrym. Ve válce proti Voldemortovi ztratila celou rodinu (manžela, dceru, zetě) kromě vnuka. Vychovávala Teddyho Lupina.
Phineas Nigellus Black
Phineas Nigellus Black (1847-1926) je prapradědeček Siriuse Blacka a bývalý ředitel Bradavic. Sirius tvrdí, že Phineas Nigellus byl nejméně populární ředitel, jakého kdy Bradavice měly. Jeho portrét visí stejně jako portréty ostatních bývalých ředitelů a ředitelek Bradavic v pracovně ředitele, kde má pomáhat současnému řediteli. Jeho druhý portrét visí na Grimmauldově náměstí 12, rodovém sídle Blacků. Phineas mezi nimi může libovolně cestovat tak, jak je v kouzelnickém světě zvykem. V knize se Phineas poprvé objeví v 5. díle, kde kritizuje Harryho, když se hádá s Brumbálem.
Nevychází se svým prapravnukem a mladými lidmi, ale byl rozrušený, když se dozvěděl o Siriusově smrti, pravděpodobně kvůli tomu, že to byl poslední žijící mužský člen rodu Blacků.
V sedmém díle Hermiona vezme jeho portrét z Grimmauldova náměstí, ten tak informoval Snapa, pokud mohl, o pohybu hlavní trojice.
Belatrix Lestrangeová
Belatrix Lestrangeová (roz. Blacková, 1951-1998) byla nejstarší dcerou Cygnuse Blacka a Druely Rosierové. Měla také dvě sestry: starší Andromedu, kterou rodina vyloučila ze svého středu, protože si vzala mudlovského šmejda Teda Tonkse, a mladší Narcisu, jež si vzala za muže čistokrevného kouzelníka a Luciuse Malfoye. Jejími bratranci jsou Sirius a Regulus Blackovi. Studovala v Bradavické škole čar a kouzel ve Zmijozelu.
Ihned po dokončení školy nebo možná ještě na škole se stala stoupenkyní lorda Voldemorta, vdala se za čistokrevného kouzelníka a smrtijeda Rodolfuse Lestrangea. Nemají spolu žádné děti.
Jako smrtijed proslula svou věrností Voldemortovi a také svojí krutostí. Aby zjistila, kde se ukrývá její Mistr, použila společně se svým manželem Rodolfusem, jeho bratrem Rabastanem a Bartym Skrkem ml. na rodiče Nevilla Longbottoma Franka a Alici mučicí kletbu Cruciatus, která na nich zanechala trvalé následky a oni museli být doživotně léčeni v nemocnici svatého Munga. Belatrix se společníky byli dopadeni a souzeni kouzelnickým soudem, před kterým Belatrix vyslovila přesvědčení, že Pán zla povstane a vyznamená je za jejich věrnost. Poté byla uvězněna v kouzelnickém vězení Azkabanu. Tento soud viděl Harry v Brumbálově myslánce.
Po celou dobu zůstala věrnou služebnicí Pána zla a trpělivě na něj čekala. Dočkala se po Voldemortově znovuzrození, kdy se strážci Azkabanu, tzv. mozkomorové, vrátili na stranu Pána zla. Při hromadném útěku z Azkabanu zorganizovaném Voldemortem na záchranu věrných smrtijedů se spolu s manželem a švagrem připojila k Voldemortově armádě. Potvrdila se také její slova, že Voldemort ji, jejího muže a jejího švagra vyznamená za věrnost. Několik měsíců poté, při boji některých smrtijedů, členů Fénixova řádu a studentů Bradavic na Odboru záhad na Ministerstvu kouzel seslala na svého bratrance Siriuse Blacka smrtící kletbu Avada kedavra. Bojovala také proti své neteři Nymfadoře Tonksové a Kingsleymu Pastorkovi. Harry proti ní použil kletbu Cruciatus, ale ta neměla dostatečnou sílu, protože Harry svou kletbu nemyslel vážně, nechtěl jí ublížit. Jak mu sama Belatrix řekla, jen spravedlivý hněv nestačí. Potom se Harrymu svěřila, že černé magii ji učil sám Voldemort.
Na začátku šestého dílu doprovázela svou sestru Narcisu k Severusi Snapeovi, varuje svou sestru, aby mu nevěřila. Jinak necitelná Belatrix měla pravděpodobně alespoň trochu svou sestru ráda, protože se stala svědkem neporušitelného slibu, podle kterého bude Snape Narcisina syna Draca ochraňovat a pomáhat mu v úkolu, jenž mu byl svěřen Voldemortem. Z rozhovoru mezi Snapem a Belatrix, která ho zpovídala kvůli Snapeově věrnosti k Pánu zla, také vyplynulo, že Voldemort je na Belatrix a Luciuse Malfoye rozzlobený kvůli rozbité věštbě na Odboru záhad. Belatrix někdy svého synovce Draca naučila také nitrobranu. Ten tak později úspěšně odolával Snapeovi, který se pomocí nitrozpytu snažil zjistit, co má Draco za lubem.
Na začátku poslední knihy je Voldemort na Belatrix stále naštvaný, což vyplývá z toho, že si dělal legraci, že si neteř Narcisy a Belatrix vzala vlkodlaka Remuse Lupina. Voldemort jí dá ale šanci "vyčistit" svůj rodokmen během přesunu Harryho Pottera od Dursleyových. Během toho se Belatrix pokusí Tonksovou neúspěšné zabít. V tomto díle také vyjde najevo, že Belatrix byla ochránkyní jednoho viteálu - šálku Helgy z Mrzimoru, který ukryla v trezoru u Gringottových, po němž Voldemort pravděpodobně vždycky toužil. Když jsou Harry, Ron a Hermiona chyceni a přivedeni do sídla Malfoyových, Belatrix krutě mučí Hermionu, která jí ale i přesto nic neprozradí. Když je přijde zachránit domácí škřítek Dobby, tak ho Belatrix zabije, ostatním se ale podaří utéct. Harry, Ron a Hermiona pomocí mnoholičného lektvaru, díky kterému se Hermiona přemění na Belatrix, odnesou z jejího trezoru viteál. Za to je Belatrix pak náležitě potrestána. I tak ale bojovala na straně Pána zla v závěrečné bitvě o Bradavice, při které konečně zabila dceru své sestry bystrozorku Nymfadoru Tonksovou. Pak bojuje s Hermionou, Ginny Weasleyovou a Lenkou Láskorádovou dohromady. Když její vraždící kletba jen těsně mine Ginny, rozčílí to Molly Weasleyovou, která pak v duelu Belatrix zabije. V tomto díle se také ukáže, proč nemá se svým mužem děti. Belatrix miluje Voldemorta.
Regulus Arcturus Black
Regulus Arcturus Black (1961-1979) je mladším synem Oriona a Waburgy Blackových, tzn. také mladším bratrem Siriuse Blacka a zároveň bratrancem Belatrix Lestrangeové, Andromedy Tonksové a Narcisy Malfoyové. Studoval v bradavické zmijozelské koleji, jejímž ředitelem byl v té době Horácio Křiklan.
Regulus se držel rodinného hesla rodu Blacků Toujours pur (navždy čistý). Byl pyšný na to, že pochází z čistokrevného kouzelnického rodu. Začal proto sympatizovat s myšlenkami na záchranu čistokrevných rodin a učením lorda Voldemorta. V šestnácti letech se proto stal jeho stoupencem, smrtijedem . Když ale zjistil, o co Voldemortovi skutečně jde, chtěl je opustit. To ale nebylo možné, a tak se snažil alespoň najít ukryté viteály, o jejichž existenci se dozvěděl, protože když Voldemort jeden tvořil a ukrýval, potřeboval k tomu domácího skřítka a Regulus mu nabídl Kráturu. Krátura pak všechno pověděl svému pánovi a spolu s Regulusem se vydali do jeskyně viteál zničit. Zatímco s Voldemortem musel vypít Krátura lektvar, po kterém dostal obrovskou žízeň a prožíval muka, protože se mu vybavovaly ty nejhorší vzpomínky, Regulus vypil lektvar sám a po Kráturovi chtěl, aby zničil medailon. Po jeho vypití dostal Regulus také obrovskou žízeň a chtěl se napít z jezera, ale neživí, očarovaní Voldemortem, jej stáhli pod vodu a Regulus zahynul. Krátura měl svého pána od této chvíle v obrovské úctě, protože nezabil jeho, bezcenného skřítka, ale raději zemřel sám.
Sirius svým bratrem pohrdal, protože si Regulus vážil svého čistokrevného původu a společenského postavení. Rodiče Reguluse před Siriusem upřednostňovali a byli na něj pyšní. Regulus se nikdy neoženil, ani neměl potomky.